Firma Suteria zavedla roboty na zdobení spodních a horních částí dortů.
Je sladký, je slavný a vypadá senzačně. A kromě toho výborně chutná – Solothurnský dort od firmy Suteria. V pekárně s jeho výrobou pomáhá robot značky FANUC.
Použití robotů při výrobě dortů ve skutečnost vůbec není novou myšlenkou. A nápad automatizovat jejich zdobení je ještě starší. Zhruba před 30 lety, kdy se před prázdninami často stávalo, že musel vlastník firmy Manfred Suter v pekárně pracovat i po nocích a zdobit cukrovinky, totiž dostal nápad, jak takový příval práce vyřešit. A v průběhu let pak vyzkoušet celou řadu mechanických způsobů automatizace. Prvotní pokusy napodobit mechanismus gramofonu se ovšem příliš neujaly. Dřina pokračovala a mzdy rostly.
Na jednom jazzovém koncertu pak Suter potkal konstruktéra Ernsta Ramseyera. Ten byl autorem stroje na nanášení soli na kulaté bochníky sýra při výrobě sýra „Tete de moine“. Suter se myšlenky chopil a přizpůsobil ji pro své vlastní řešení – díky Adrianovi Albiezovi, specialistovi na automatizaci a tehdejšímu vlastníkovi Altron Systems AG z Neuhausenu am Rheinfall. Už první navrhované řešení pro použití v pekárně obsahovalo robot značky FANUC. V provozu se osvědčilo a od té doby bylo používáno ke zdobení tradičních cukrovinek Japonais – podobají se Solothurnskému dortu, ovšem jsou plněny směsí z mletých lískových ořechů.
„Originální Solothurnský dort“ se vyrábí podle receptu, kterému v roce 2015 bude sto let. Pro firmu Suteria Chocolata AG ze švýcarského Solothurnu je tento dort bestsellerem. Dalším z jejích hlavních výrobků jsou šampaňské pralinky. Za obě tyto tradiční speciality firma na soutěži Swiss Bakery Trophy v roce 2010 získala dvě zlaté medaile v konkurenci 1400 jiných výrobků.
K jejímu úspěchu přispěl i robot LR Mate od firmy FANUC. Robot sice při konečné úpravě dortu nehraje příliš velkou roli, důvodem jeho nasazení je nicméně skutečně „klasický“ scénář. Vykonává totiž jednotvárné a navíc nesmírně únavné úkoly. Původně neměla firma ohledně nasazení robotů žádné plány. Jak však podotkl Michael Brüderli: „Objem naší výroby vzrostl natolik, že jsme museli pamatovat na naše zdroje.“ Zdejší CEO je kvalifikovaný cukrář a čokolatiér. Po vyučení ve firmě Suteria několik let získával zkušenosti a prošel další přípravou v různých odděleních velkého výrobce čokolády. Nyní je už třetím rokem zpátky v Solothurnu.
Firmě Suteria je proslulá tradičním řemeslem. V celém zdejším regionu je úspěšné vyučení považováno za vstupenku do světa čokolád, pralinek a cukrovinek. Přesto je pochopitelné, proč bylo mnoho pracovních kroků automatizováno nebo alespoň mechanizováno. Pralinky se plní ve speciálním stroji, kromě toho se strojově připravuje těsto. To vše probíhá v omezeném rozsahu a v klidné atmosféře. Michael Brüderli poznamenává, že ačkoli v jiných oborech se roboty zavádějí zejména kvůli kvalitě, „tam, kde robot kvalitu nijak neovlivní, ale dokáže nám ulehčit práci, ho rádi využijeme i my.“
Manfred Suter vzpomíná, že na zavedení robotů už byl správný čas: „Lidé, kteří tuto práci museli dělat, od nás odcházeli.“ Není divu, že cukráři ve firmě Suteria si svého nového kolegy váží. Suter: „Dokážete-li zkombinovat tradiční řemeslné zpracování s využitím robotů a nadále vyrábět jedinečný výrobek, pak máte přesvědčivé důvody k automatizaci.“ Tvrdí, že správná kombinace byla zároveň důležitá i pro zachování produktu a podniku.
Vzhledem k tisícovkám vyrobeným dortů ročně se robot LR Mate v pekárně stal velmi ceněným přínosem. S dosahem přibližně 700 mm a užitečným zatížením 5 kg je technickým ztělesněním lidské ruky a ideálním pomocníkem při výrobě potravin. A stejně jako všichni cukráři nosí bílou ochrannou zástěru. Čapku ovšem nosit nemusí. Provoz robotické buňky se omezuje na několik kroků. Dávkovací jednotka, nádoba a hadice jsou samozřejmě navrženy tak, aby je bylo možno optimálně čistit, a to i přesto, že robot vyrábí stále stejný produkt a nehrozí tedy „kontaminace“ jiných receptů. „Vstřikovací tryska je náhodou úplně stejná jako ta, kterou používáme při ruční práci,“ poznamenává Brüderli.
Na malé dotykové obrazovce obsluha vybere jednu z šesti velikostí dortu, tedy průměr od 12 do 26 cm. Zaměstnanec naplní dávkovač směsí lískových ořechů a pěnové hmoty, vloží stoh pečicích plechů a může stisknout spouštěcí tlačítko. V závislosti na vybrané velikosti dortu se na jeden pečicí plech vejde osm nebo dvanáct dortů. Každý dort se skládá ze základu a pěnové horní vrstvy. Robot pomocí dávkovací jednotky kruhovými pohyby nanáší směs. Občas je třeba několik ručních oprav, protože pěnová směs nesmí být zpracovávána pod vysokým tlakem a vyskytne-li se v ní vzduch, nemusí být pokrytí dortu dokonalé. Jakmile je pečicí plech plný, vyjme ho zaměstnanec z robotické buňky a přesune do pece, kde se peče vždy při stejné nízké teplotě. Poté je do robotické buňky vložen další prázdný plech ze stohu.
Heslem společnosti Suteria je „kvalita bez kompromisů.“ Michael Brüderli vysvětluje, co to reálně znamená: „K výrobě kvalitního produktu je třeba použít kvalitní ingredience.“ Brüderli tvrdí, že na výhodnějších nákupech nevidí nic špatného. Jeho strategie „Vyrobeno ve Švýcarsku“ na to však jde jinak: „Je pro nás důležité mít neustále konzistentní vysokou kvalitu.“ Zákazníci to od firmy Suteria očekávají.
To zahrnuje i čerstvost všech výrobků. Což je důvod, proč robot Fanuc pracuje v půldenních směnách. Sice se tím ani nepřiblíží ke své maximální výkonnosti, ale to se od něj ani neočekává. Vyráběné množství je určováno podle odbytu. Nějakou směnu navíc robot odpracuje jen občas před významnými svátky.
A koneckonců: „Naši pověst jsme si vybudovali díky tradičnímu řemeslu.“ A tak to zůstane i nadále. „I v budoucnu také chceme vyrábět výhradně plně švýcarské produkty,“ tvrdí generální ředitel. Má už nicméně nápady, kam by se bylo možno dále rozšiřovat. Tvrdí, že uvažují o projektu v Číně. Šlo by však výhradně o prodejní aktivity a pouze v oblasti čokolády. „Originální Solothurnský dort“ bude i nadále pocházet výhradně ze Solothurnu. Michael Brüderli: „Vyrábíme tolik, kolik dokážeme vyrobit ručně. A to stačí.“
